Píseň o rose
...snad trocha poesie nikoho nezabije...
Témata
Odkazy
Texty nejen autorů na těchto stránkách
Co mě zaujalo ...
Anketa
Statistika
Z diskuze...
Kalendář
google923b21c7bfb48d76.html
kryl
Marat ve vaně
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty
dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než
stačila odvolat.
Pohled se odvrátí, Koperník v sutaně,
smrtka si obrátí Marata ve vaně,
stránka se otáčí, Koniáš zatleská,
Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká,
Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká,
smrt bývá nehezká.
®: Laskavé šero vám přikryje tvář s grimasou hrůzy,
ruka, jež před chvílí hladila ramena, zkameněla,
na nic je pero a k ničemu snář, zemřely Múzy,
to, že se nestřílí, smrt jenom znamená pro anděla.
Písnička dozněla, bytem je šatlava,
před vraty kostela uvidíš Václava,
drží se klepadla, hrobař si ruce mne,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
není to dojemné.
Cromwell má namále, Hus čeká na kata,
Smrtka má korále, korále ze zlata,
kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,
ranami nachoví, dívej se, člověče,
dívej se, člověče, dívej se, člověče!
®:
Johanku stříhají, ruka je zemdlená,
pacholci říhají, ocel je kalená,
pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
oděna v saténu.
Jesenin opilý chystá si oprátku,
Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,
vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Smrtka si obarví.
®:
Kennedy ve voze proklíná raracha,
pohřebním na voze uvidíš Palacha
hmmm ...
Zapření Petrovo
Země je rudá od krve a mlčí stromy v Nazaretu,
dnes naposled i poprvé - jak v neskutečném kabaretu,
jsme příliš slábi ve víře, byť třeba Krista na kříž vlekou,
vždyť zabijí-li pastýře, pak se i ovce rozutekou. Ami G (E) Ami
Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše,
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše,
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme,
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme.
Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí,
zapřeme podruhé, chválíce beznaději,
potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku,
a slzy polykáme, pláč místo výkřiku.
Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji,
vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději,
jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou,
vždyť zabijí-li pastýře, jsme ovce, jež se rozutekou ...
Král a klaun
Král do boje táh
do veliké dálky
a s ním do té války
jel na mezku klaun
Než hledí si stáh
tak z výrazu tváře
bys nepoznal lháře
co zakrývá strach
Tiše šeptal při té hrůze
Inter arma silent Musae
Místo zvonku cinkal brněním
Král do boje táh
do veliké dálky
a s ním do té války
jel na mezku klaun
Král do boje táh
a sotva se vzdálil
tak vesnice pálil
a dobýval měst
Klaun v očích měl hněv
když sledoval žháře
Karel Kryl
jak smývali v páře
prach z rukou a krev
Tiše šeptal při té hrůze
Inter arma silent Musae
Místo loutny držel v ruce meč
Král do boje táh
a sotva se vzdálil
tak vesnice pálil
a dobýval měst
Král do boje táh
s tou vraždící lůzou
Klaun třásl se hrůzou
a odvetu kul
Když v noci byl klid
tak oklamal stráže
a nemaje páže
sám burcoval lid
Všude křičel do té hrůzy
ve válce že mlčí Múzy
Muži by však mlčet neměli
Král do boje táh
s tou vraždící lůzou
Klaun třásl se hrůzou
a odvetu kul
Král do boje táh
a v červáncích vlídných
zřel na čele bídných
jak vstříc jde mu klaun
Když západ pak vzplál
tok potoků temněl
Klaun tušení neměl
jak zahynul král
Kdekdo křičel při té hrůze
Inter arma silent Musae
Krále z toho strachu trefil šlak
Klaun tiše se smál
a zem žila dále
a neměla krále
Klaun na loutnu hrál
Klaun na loutnu hrál
Podivná ruleta
1. V studené parádě kožených křesel,
kožených křesel, kožených křesel
sešli se k poradě výrobci hesel,
výrobci hesel, výrobci hesel,
mnohé, co hrozilo, pozbylo punce,
za okny mrazilo srpnové slunce
a křičelo na lidi "pamatuj!",
a křičelo na lidi "pamatuj!"
2. Pod hnědí sieny sežehlých trámů
sežehlých trámů, sežehlých trámů
hleděly hyeny na věže chrámů,
na věže chrámů, na věže chrámů,
v ulici trpěly pahýly stromů,
hleděly na střely v průčelích domů
a křičely na lidi "pamatuj!",
a křičely na lidi "pamatuj!"
Rec: Jen najatý přístěnek zapadal prachem,
jen pavouci v síti a trpký pach klihu,
a embrya myšlenek chvěla se strachem,
kéž nemusí žíti, kéž nemusí z lihu!
3. V zelené zahradě slyšel jsem trávu,
slyšel jsem trávu, slyšel jsem trávu,
mluvila o zradě, o pěstním právu,
o pěstním právu, o pěstním právu,
mluvila o mužích s tvářemi šelem,
mluvila o růžích nad dívčím čelem,
jež křičely na lidi "pamatuj!",
jež křičely na lidi "pamatuj!"
4. Před sebou muletu, vládci se smáli,
vládci se smáli, vládci se smáli,
podivnou ruletu s pistolí hráli,
s pistolí hráli, s pistolí hráli.
Rec: Minulo září, a ulicí chodí
jen milion tváří - těch zbloudilých lodí,
a žádná z nich neslyší "pamatuj!",
a žádná z nich neslyší "pamatuj!" "Pamatuj!"
Pasážová revolta
Nosíme z módy kopretiny
čímž okrádáme stáda
a vůl - kdys jméno obětiny
je titul kamaráda
Na obou nohách vietnamku
a jako komfort hlavu
Na klopě placku jak psí známku
Znak příslušnosti k davu
I naše generace
má svoje prominenty
Program je rezignace
a facky argumenty
Potlesk je k umlčení
a pískot na pochvalu
a místo přesvědčení
jen pití píva Z žalu
Pod zadkem stránku Dikobrazu
vzýváme Zlaté tele
Sedáme v koutcích u obrazů
Čekáme Spasitele
Civíme lačně na měďáky
My - Gottwaldovi vnuci
A nadáváme na měšťáky
tvoříce - Revoluci
I naše generace
má svoje kajícníky
a fízly z honorace
a skromné úředníky
a tvory bez svědomí
a plazy bez páteře
a život v bezvědomí
a lásku K nedůvěře
Už nejsme nejsme to co kdysi
Už známe ohnout záda
Umíme dělat kompromisy
a zradit kamaráda
A vděčni dnešní Realitě
líbáme cizí ruce
A jednou zajdem na úbytě
z té smutné revoluce
I v naší generaci
už máme pamětníky
a vlastní emigraci
a vlastní mučedníky
A s hubou rozmlácenou
dnes zůstali jsme němí
Ne - nejsme na kolenou
Ryjeme držkou v zemi!
Karel kryl
Karavana mraků
jaro desáté